Navigation
Close

Media

We support the interest of the media in complicated issues of law and judicial processes.
We will provide you with basic legal information and professional opinions on current cases.
This does not apply to cases outside our field of specialization and in cases where we are bound by secrecy.

Zpět na media
31.03.2014

Povinné zastoupení advokátem? V budoucnu možná ano

V právnické obci se začíná hovořit o možnosti povinného zastupování advokátem i v případě civilních sporů. Má to vůbec naději na úspěch? Z vyjádření oslovených poslanců vyplývá, že to nemusí být až taková chiméra.

Podle Michala Žižlavského, jednoho z advokátů, kteří tuto myšlenku razí, by bylo zavedení tzv. advokátského procesu logickým pokračováním reformy justice. „Výjimky z něj by měly být minimální a o jejich rozsahu se musí vést odborná diskuse. Advokátní proces znají v různé míře Anglie, Francie i Německo,“ říká advokát. Prosazení myšlenky, že „normální je se nesoudit“, ale když k tomu dojde, mají spor řešit advokáti, by podle Žižlavského mělo příznivý dopad na omezení počtu soudních sporů, zprůchodnění justice a nastolení tolik potřebného stavu právní jistoty v soukromých i korporátních vztazích. „Abnormality v jiných oblastech také řeší profesionálové a zanícené slepé střevo operuje lékař,“ říká advokát.

Vedle srovnání s některými západními zeměmi upozorňuje Žižlavský i na naši domácí tradici. Připomíná, že povinné zastupování advokáty v civilním soudním řízení u nás přerušili až komunisté po únoru 1948. Advokátní proces (spor advokátský) byl zaveden § 27 civilního řádu soudního (z. č. 113/1895 ř.z.), a platil na našem území do 31.1.1949.  Platil tedy i v průběhu celé tzv. První republiky. „Advokátní proces v uvedeném období znamenal, že se strany musely nechat povinně zastoupit advokáty před sborovými soudy první instance a před všemi soudy vyšší instance s výjimkou řízení ve věcech manželských před soudem prvé instance a některých jednotlivých procesních úkonů např. v řízení před dožádaným soudem. Advokátní proces tedy platil jako pravidlo. Výjimky z pravidla byly minimální.“

Podle advokátova vyjádření postupné novelizace občanského soudního řádu posílily koncentraci řízení, která klade zvýšené nároky na kvalifikovaný postup účastníků v řízení před soudem, což omezuje přístup ke spravedlnosti nekvalifikovaným účastníkům řízení, pokud nejsou zastoupeni advokáty.

„Česká advokátní komora již v minulosti vyjadřovala přesvědčení, že v mnohých typově určených civilních sporech by bylo povinné zastoupení advokátem ku prospěchu účastníků řízení i celého sporu, podobně jako je v případě notářů povinné sepsání určitých typově vymezených listin v podobě notářského zápisu,“ říká k povinnému zastupování mluvčí ČAK Iva Chaloupková. „V současné době se povinné zastoupení advokátem týká pouze zastoupení u vrcholných soudů české soudní soustavy, kde je důvodem skutková složitost případů a detailní znalost procesní právní úpravy včetně obsáhlé judikatury. Rozšíření povinného zastoupení advokátem i na jiné stupně soudů ve skutkově vymezených sporech potom představuje určitou možnost, jak stranám sporu zajistit účelnější vymáhání (nebo naopak obranu) jejich práv a právem chráněných zájmů, a to zejména poté, co došlo k rozsáhlé rekodifikaci občanského práva hmotného i procesního a je nutné zajistit adresátům právních norem náležitou a účinnou právní pomoc.“

Podle mluvčí jde však o změnu, které by musela předcházet odborná diskuse v rámci justice, při níž by došlo ke stanovení pravidel tak, aby tato případná změna přinesla maximální užitek. Chloupková zároveň připomíná, že v současné době ještě „neleží na stole“ žádný konkrétní návrh, který by Česká advokátní komora podporovala nebo prosazovala.

Ani oslovení politici návrh na povinné zastupování úplně nezavrhují, ale zároveň uvažují o určitých podmínkách, které by měly být v takovém případě splněny. „Jsem názoru, že změna dosavadní úpravy není na pořadu dne. Pokud by se o ní mělo vůbec uvažovat, pak jedině až po přijetí zákona o bezplatné právní pomoci. V opačném případě by totiž řadě lidí zkomplikoval nebo zamezil obranu jejich práv z ekonomických důvodů,“ říká kupříkladu předseda ústavnprávního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). Rozšíření povinného zastoupení by na jedné straně vedlo k lepší ochraně práv zastoupeného a jeho nároku, na straně druhé by bylo značně nákladné. „Už dnes každý rozumný účastník sporu vyhledá advokáta, má-li k tomu prostředky a přenechá případ profesionálnímu právníkovi, který je navíc povinně pojištěn,“ říká poslanec.

Daleko větší problém vidí Tejc tam, kde činnost jinak svěřenou advokátovi provádí „profesionální amatéři“ a svým chováním klienty často poškozují. Nemají totiž potřebné   vzdělání a praxi, ale ani nejsou podrobeni přísnému dohledu komory a pojištění. „Proti těmto „poradcům“ by měl stát účinněji zasahovat. Nicméně tady není třeba změny zákona, ale přístupu státních orgánů,“ míní předseda ÚPV.

Proti by nebyl ani opoziční poslanec Stanislav Polčák z TOP 09. „Se stanoviskem ČAK v zásadě souhlasím, jsou určitě typové věci, které by mohly svědčit pro povinné zastoupení stran i v civilních věcech, např. směnky – viz směnečná přísnost, kde každý úkon stran může mít fatální dopad v řízení, nebo u statusových věcí obchodních společnostech,“ říká Polčák. Zároveň ovšem dodává, že tato debata musí být vedena se zásadním ohledem na nutnost nového občanského soudního řádu.

Dušan Šrámek

www.ceska-justice.cz