Menu
Zavřít

Média

Více informací
Zpět na media
29.08.2022

SBERBANK je v konkurzu, bitva mezi věřiteli začala

Soud poslal v pátek Sberbank CZ do konkurzu. Startuje tím rekordní krach za desítky miliard, který láká řadu dravců. Mezi věřiteli to zatím vře.

Nehraje se přitom o málo. Přes 43 tisíc klientů, 27 miliard v hypotékách, další desítky miliard korun v úvěrech pro firmy, města, kraje i nejrůznější fyzické osoby. Celkem jde o úvěrovou expozici za 58 miliard, většinou zajištěnou nemovitostmi. Přes devadesát procent jsou místní klienti. Proti tomu stojí desítky tisíc věřitelů banky, většinou její klienti, se souhrnnými pohledávkami bezmála za 62 miliard korun.

Největším z nich je Garanční systém finančního trhu (GSFT), dříve Garanční fond, který vyplácel drobné střadatele. Ten tak v případu operuje pohledávkou zhruba za 25 miliard korun.

Správkyně Jiřina Lužová od začátku tlačí na rychlý prodej, v čemž ji podporuje právě GSFT. Má k tomu řadu pádných argumentů. V prosinci totiž skončí výjimka z protiruských sankcí, kterou banka získala od amerických úřadů na podporu a provoz bankovního informačního systému, jenž je pro chod banky, respektive toho, co po ní zbylo, zásadní.

Avšak o to, jak moc pádný argument pro rychlý prodej to je, se dnes věřitelé přou. A na půdě prozatímního věřitelského výboru, který soud proti vůli Lužové nakonec rozšířil na sedm osob, to docela dost vře.

Některé věřitelské proudy se totiž obávají, že rychlý a překotný prodej naopak může prodejní cenu srazit. Proto tlačí na co nejlepší přípravu prodejního procesu, aby výtěžek z konkurzu byl co největší.

„Problém je, že zde existují minimálně tři skupiny věřitelů, které mají při krachu banky vlastně odlišné zájmy. Garanční fond je vyplácen přednostně. Pokud se aktiva banky prodají třeba za třicet miliard, je spokojen, dostane všechno zpět, ale na ostatní nezbude prakticky nic. Jinou pozici mají třeba malé a střední podniky, které také mají přednostní uspokojování, a jinou velké firmy a municipality, které jsou v potravním řetězci až na konci,“ vysvětluje pražský advokát Michal Žižlavský, insolvenční expert, který v případu některé věřitele zastupuje, ale zatím z důvodu mlčenlivosti nemůže zveřejnit které. 

A tak ve věřitelském výboru proti sobě stojí zatím dva vyhraněné tábory – na jedné straně GSFT a ČNB ve zjevném souznění se správkyní Lužovou a na druhé zbytek. Mezi nimi i velké váhy českého byznysu – obří pohledávku za 340 milionů korun má v bance sázková skupina Tipsport, která do věřitelského výboru vyslala známého insolvenčního advokáta Petra Kališe, jenž zastupoval například zkrachovalé ČSA. Za drobné věřitele ve výboru sedí také známý advokát Pavel Korman, který zastupoval velkou část věřitelů v případu Arca Investments.

Paradoxně v podobné pozici běžného komerčního věřitele s pohledávkou přes 299 milionů korun je ve výboru i státní firma Čepro. A právě Čepro, ačkoli taktéž spadá pod ministerstvo financí, se ihned stalo hlasitou protiváhou GSFT. Fond se v případě bankovních konkurzů tradičně logicky tlačí do čela výboru, v tomto případě však narazil. Do čela výboru byl zvolen drtivou převahou zástupce Čepra, advokátka Lucie Kačerová.

Věřitelský výbor zároveň správkyni Lužové zadal připravit více informací ohledně rizik, která jsou spojena s IT systémem. A na posledním jednání výboru ve čtvrtek pak přímo odmítl hlasovat o prodeji kvůli nedostatku ekonomických a právních informací, ačkoli jej k tomu poměrně důrazně tlačil zástupce ČNB i správkyně Lužová.

Případný prodej majetku banky ještě před schůzí věřitelů totiž musí posvětit většinou hlasů právě předběžný věřitelský výbor a soud. Na jednoznačný průběh to zatím nevypadá. O osudu banky se tak dost možná bude rozhodovat až právě na samotné schůzi věřitelů, kterou soud svolal na 6. října.

Zdroj: Týdeník HROT, 26. 8. 2022