Zdroj: Archiv HN, Vojtěch Blažek, redaktor
Ministr spravednosti Robert Pelikán (ANO) zpřísnil podmínky pro insolvenční správce. Autor: archiv HN
Nový plán, jak v Česku zarazit rozbujelý byznys s dlužníky, narazil hned v prvních dnech. Od srpna platí nová pravidla pro insolvenční správce, kteří řeší případy zadlužených lidí a firem. Správci musí zrušit mnohdy i desítky svých − někdy jen „papírových“ − kanceláří, které si zřizovali, aby měli víc dlužnických případů.
Jenže hned největší společnost Administrace insolvencí City Tower, za níž stojí advokátní kancelář Češka, Císař, Smutný, se ministerstvu vzepřela. Nezavřela ani jedinou ze svých 75 provozoven. A raději riskuje, že jí ministerstvo sebere licenci. Tvrdí, že ministerská vyhláška je protiústavní.
„Přijde mi to tak zjevné, že bych se až styděl, kdybychom ji měli respektovat,“ prohlásil advokát Oldřich Řeháček, jeden ze společníků firmy.
Správci si kromě své hlavní kanceláře v posledních letech zakládali až desítky dalších provozoven. Kvůli jednoduché matematice: čím víc kanceláří, tím víc případů, a tedy i odměn, v nichž se točí desítky milionů ročně. Protože případy dlužníků se přidělují takzvaným kolečkem: správci jsou podle svého sídla zapsaní u příslušného soudu, který jim dodává dlužníky popořadě, aby se na všechny dostalo rovnoměrně.
Správci ale našli způsob, jak získat víc. Když si správce z Prahy založí další provozovny v Brně, Ostravě nebo v Plzni, tamní soudy ho do svého kolečka zahrnou. Přestože správce vše řídí dál z Prahy.
„Mají spoustu poboček a vyjídají nám případy,“ kritizuje tuto praxi například severočeský správce Aleš Klaudy.
Ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO) se zase nelíbilo, že na tento byznysový model, v němž se hraje o stovky milionů, mohou doplácet dlužníci i věřitelé: správci nemusí stíhat práci tak, aby dlužníkovi pomohli najít nejlepší cestu k oddlužení a zároveň věřitelům vymohli co nejvíc peněz.
„Nebylo výjimkou, že se dlužník se správcem setkal až u soudu deset minut před jednáním. A provozovna správce v herně či opuštěné chatě také příliš věrohodně nevypadá,“ prohlásil Pelikán.
Vyhláška proto nařizuje, že správce musí být ve své provozovně nepřetržitě během úředních hodin. Je nastavena tak, že fakticky může mít správce jen pět kanceláří, aby tuto podmínku dodržel − každý pracovní den v týdnu může úřadovat v jiné. I kvůli téhle podmínce se lídr Administrace insolvencí City Tower odmítl vyhlášce podřídit.
„Nemůžete si ani zajít na oběd − jen sedět a čekat, jestli náhodou někdo nepřijde. Dlužníci toho přitom vůbec nevyužívají. Za celou dobu našich provozoven k nám dorazili snad dva lidi. Jednou věřitel a jednou dlužník, který přišel sdělit svoje telefonní číslo,“ říká společník firmy Řeháček.
S dlužníky prý správci vše nejčastěji řeší po telefonu, e-mailem nebo i u dlužníků doma. Ostatně vyhlášku minulý týden napadla i skupina 21 senátorů stížností k Ústavnímu soudu.
Ostatní velcí správci si také myslí, že je vyhláška protiústavní. Ale podřídili se. „Jedna věc je právní názor, druhá mít na krku správní řízení o zrušení licence,“ vysvětlil správce Michal Žižlavský. „Pokud insolvenční správce dostane opakovaně sankci, může ministerstvo přistoupit i ke zrušení povolení,“ potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka.
Administrace insolvencí City Tower krajní možnost přesto riskuje. Věří, že když o licenci přijde, později vyhraje soudy a ještě stát zažaluje o náhradu škody.
U velkých správců nejde o málo. City Tower má nyní 2200 případů, z nichž asi 85 procent tvoří oddlužení splátkovým kalendářem. Za to dostává správce měsíčně odměnu 900 korun po dobu pěti let. City Tower tak hraje přibližně o 20 milionů ročně.
Článek je dostupný rovněž zde: http://archiv.ihned.cz/c1-64421600-cim-vic-kancelari-tim-vic-pripadu-nejvetsi-insolvencni-kancelar-odmitla-zavrit-sve-pobocky