Oddlužovací novela významně zatížila všechny krajské soudy. Počet žádostí o oddlužení stoupl někde i více, než dvojnásobně. Místopředseda českobudějovického krajského soudu Zdeněk Strnad pak ve svém úvodním příspěvku upozornil, že počet přihlášek pohledávek stoupl téměř trojnásobně. Krajský soud v Ostravě tak evidoval celkem 11 tisíc přihlášek pohledávek jen za měsíc říjen. Podle zjištění České justice soud musel nedávno kvůli zahlcenosti v důsledku insolvenční novely přijmout opatření. Přihlášky pohledávek jsou insolvenčním správcům nyní odesílány cca tři týdny poté, co došly k soudu. „Krajský soud v Ostravě již činí intenzivní opatření k tomu, aby došlo k co nejvýraznějšímu zkrácení této doby,“ uvedl soud na svém webu s tím, že v návaznosti na oznámení prodlužuje lhůtu správcům pro další úkony.
Podle Strnada mají žádosti o oddlužení stále poměrně velikou chybovost, která se pohybuje kolem 10 – 15 procent, přestože je dnes sepisují profesionálové, zejména advokáti a insolvenční správci. To velmi zatěžuje především soudy.
Chybí například tvrzeni i listiny dokládající úpadek, jsou nedostatky v seznamech majetku, přílohy jsou neúplné nebo chybí dokumenty o příjmech za posledních 12 měsíců. Strnad vyzval přítomné advokáty a správce k větší trpělivosti a připomněl jim jejich odpovědnost za podání vadného návrhu. Zároveň doufá, že změnu přinese i nový formulář na povolení oddlužení z dílny ministerské pracovní skupiny, jejíž či kvalitu i koncepci dalších připravovaných formulářů, které nahradí dosavadní nevyhovující vzory.
Jedním z témat, které v Pracově rezonovalo, byla otázka zpeněžení obydlí dlužníka. O chráněném obydlí je podle vládního nařízení možné mluvit jen v případě nezajištěného obydlí, které slouží pro uspokojování bytových potřeb dlužníka, jenž se oddlužuje kombinovaně, tedy plněním splátkového kalendáře a současným zpeněžením majetkové podstaty. Dále je nezbytné zkoumat hodnotu dlužníkova bydliště. Zpeněžování obydlí pan není podle soudců nutné svépomocí, ale pokud je to finančně výhodnější, lze například využít realitní kancelář.
Soudce Tomáš Jirmásek přednášel na téma „Podřízené pohledávky, aneb předbíhání ve frontě“. Institut „podřízených pohledávek“ věřitelům takových pohledávek neumožňuje předbíhat ve frontě, naopak ostatním věřitelům umožňuje takové věřitele poslat na konec fronty. „Věřitelé stojící frontu na dlužníkův majetek, a na možnost ukrojit z něj něco pro uspokojení své pohledávky, si již dávno zvykli, že režim insolvenční fronty je jiný, než režim té exekuční a i než byl režim té konkursní (ZKV) a i si zvykli, že jiný režim má fronta v konkursu, jiný v reorganizaci a jiný v oddlužení a rovněž si zvykli, že v rámci jednotlivých způsobů řešení dlužníkova úpadku může být několik front,“ uvedl k problematice. Pro každou frontu platí odlišný režim a nyní si s novelou insolvenčního zákona věřitelé začínají zvykat, že i fronta v oddlužení bude vypadat jinak, bude více privilegovaných a privilegovanějších.
Svůj pohled na vývoj novely nabídl také Ondřej Zezulka z oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy Ministerstva spravedlnosti. Ten připomněl, že insolvenční správce je specifický procesní subjekt kombinující prvky veřejnoprávního orgánu a soukromoprávního subjektu a insolvenční řízení je unikátní tím, že má kolektivní charakter.
Místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem pak představil „Novinky z oblasti incidenčních sporů (zvláště odpůrčích žalob) v insolvenční judikatuře“. Na semináři vystoupil také František Kučera z Vrchního soudu v Praze s příspěvkem týkajícím se vývoje judikatury, místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar s příspěvkem „Požadavky na řádný výkon činnosti insolvenčního správce“ nebo Předseda Asociace insolvenčních správců a advokát Michal Žižlavský a řada dalších doborníků. Seznam všech přednášejících včetně prezentací najdete zde.
Seminář se konal 6. až 7. prosince v Zotavovně Vězeňské služby Pracov u Tábora.
Eva Paseková