Zásadní změny v zákonech upravujících insolvence a exekuce ve středu odhlasovali poslanci. Nová pravidla přijatá kvůli krizi způsobené epidemií koronaviru jsou vstřícnější vůči lidem, kteří jsou nyní v dluzích nebo se do nich kvůli ztrátě zaměstnání dostanou. Řada expertů se totiž obává, že dopad propadu ekonomiky na schopnost lidí splácet své závazky bude drtivý. Například podle průzkumu týmu sociologa Daniela Prokopa snížení příjmů přiznala více než polovina z českých rodin. A každá šestá už přišla o více než padesát procent příjmů. „Valí se na nás obrovský problém, který se dotkne tisíců lidí a jejich rodin. Ti všichni nebudou schopní platit své finanční závazky, jako jsou půjčky, hypotéky a jiné dluhy,“ apeloval jeden z podporovatelů změn, poslanec KDU-ČSL Marek Výborný.
Sněmovna apel vyslyšela a přijala značnou část vládních návrhů, některé poslanci jen částečně pozměnili. Klíčová novinka se týká insolvence fyzických osob, které se kvůli krizi dostaly do potíží s placením. Poslanci zrušili nutnost splatit 30 procent dluhu u oddlužení, která začala před tím, než vstoupila loni v polovině roku v platnost novela zákona. Když někdo dodnes při oddlužení podle starých pravidel nebyl schopen splácet alespoň 30 procent dluhu, bylo mu oddlužení zrušeno. Nyní však bude všechny případy na konci posuzovat soud a ten může uznat, že se dlužník poctivě snažil, ale vlivem koronavirové epidemie přišel o své příjmy, a proto na metu 30 procent nedosáhl.
Poslanci také odsouhlasili vstup do oddlužení i pro živnostníky za stejných podmínek jako pro spotřebitele. Do nynějška ho mohl svým nesouhlasem zrušit jediný věřitel. Novela navíc přináší až do konce srpna i plošný zákaz podávání insolvenčních návrhů věřiteli. Společnosti postižené nemocí covid-19 navíc získají možnost vstoupit do mimořádného moratoria, které má ochránit firmy před věřiteli, a to opět do konce srpna letošního roku. Klíčovou změnou je i odložení povinnosti managementu poslat firmu do insolvence, pokud splňuje kritéria úpadku. A to až do února 2021.
Významné změny potká i proces exekucí. U běžících exekucí se nebude moci do konce června zabavovat movitý majetek v bydlišti dlužníka, tedy provádět takzvané mobiliární exekuce. Stejně tak platí zákaz posílat majetek do dražby. Exekuce prodejem nemovitosti, kde má dlužník trvalý pobyt, bude navíc možná až u původní výše dluhu nad sto tisíc korun místo nynějších třiceti tisíc korun. Tato změna není omezená krizí a měla by být podle Výborného platná bez časového omezení.
Exekuci by nově a také nastálo nepodléhal daňový bonus na dítě, vstřícnější pro dlužníky je i nová úprava exekučního zabavování odstupného. Když někdo dodnes dostal po výpovědi odstupné tři až pět platů, exekutoři mu nechali nezabavitelné minimum jen jedenkrát a zbytek zabavili. „Přitom lidé z odstupného mají několik měsíců žít, má to nahrazovat příjem do budoucna,“ upozornil Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Nově tak bude dlužníkům ponecháno nezabavitelné minimum tolikrát, za kolik měsíců odstupné dostanou. Splátky by navíc měly jít přednostně na náklady vymáhání a splácení jistiny a až poté na úroky a penále.
Naopak zatím neprošel původní vládní návrh, aby byly zastaveny všechny exekuce, ve kterých nebylo za poslední tři roky nic vymoženo. Těch může být zhruba 1,5 až dva miliony z celkových 4,5 milionu exekucí. „Nejsou u toho vyřešeny finance, kdo by exekutorům uhradil náklady s tím spojené. To by bylo dobré přidat až k velké novele exekučního řádu, která by měla být přijata co nejdříve,“ uvedl Hábl, který se účastnil klíčových jednání s politiky. „Tuto věc musíme řešit, ale v novele exekučního řádu, protože bezprostředně nesouvisí v koronavirovou krizí,“ dodal Výborný. Při přijímání této takzvané velké novely exekučního řádu bude čekat poslance úkol sladit její dosavadní tři verze. Dvě ze tří počítají s územní příslušností exekutorů neboli teritorialitou, kdy by exekutoři podobně jako třeba soudci nebo notáři pracovali jen na úředně přidělených případech ze svého kraje.
Přijaté změny ale kritizují věřitelé a ti, kteří se vymáháním pohledávek živí. Například podle člena představenstva České advokátní komory Michala Žižlavského mohou přijaté změny přinést do budoucna potíže. „Výhoda pro jednoho znamená vždy nevýhodu pro druhého. Z věřitele se snadno stává dlužník. Rychlá řešení přijímaná ve stavu legislativní nouze většinou jen odkládají problém v čase. Neřeší ho. Mohou také způsobit více škody než užitku a nemělo by se to s nimi přehánět,“ uvedl. Podle advokáta mají logiku některé změny v insolvencích, především odstranění podmínky souhlasu věřitelů pro vstup živnostníků do oddlužení a také možnost splatit ve starých oddluženích v odůvodněných případech méně než 30 procent dluhů. „Změny exekucí se podle mě ale vůbec neměly řešit zrychleným jednáním parlamentu ve stavu legislativní nouze. Měly by projít řádným legislativním procesem,“ míní Žižlavský.
Podle Exekutorské komory může omezení ve vymáhání exekucí znamenat významné snížení příjmů pro drobné věřitele a jejich likvidaci. Komoře vadí zejména plošnost opatření. „Nespravedlivě chrání i ty povinné, jichž se současný stav nikterak nedotkl, nebo pouze minimálně, a u nichž tedy není důvodu k pozastavení provádění exekuce. Ochrana epidemií postižených povinných by se měla odehrávat na základě individuálních návrhů na odklad exekuce. Tyto návrhy ostatně dle doporučení prezidia EKČR posuzují soudní exekutoři výrazně shovívavěji než za běžných okolností,“ uvedl prezident komory Vladimír Plášil.
Copyright © 2024 ŽIŽLAVSKÝ
