Tuzemský zdravotní systém prochází jednou z nejnáročnějších zatěžkávacích zkoušek v historii, hrozí mu zahlcení. Obdobně obtížným testem projde i tuzemské finančnictví, jak se obávají někteří insolvenční správci, poradci či krizoví manažeři. Varují, že finanční instituce kvůli očekávanému skokovému zvýšení zájmu klientů v potížích nedokážou řadu z nich obsloužit.
Největší riziko zahlcení zřejmě hrozí u insolvenčních správců. Těch jsou v Česku stovky, administrují stovky tisíc insolvenčních řízení a souvisejících sporů. Zvláštní povolení řešit reorganizace a firemní úpadky má pouhých 31 správců.
„Krizi považuji za možný spouštěč zahlcení systému insolvenční justice, ke kterému patří insolvenční soudci a správci. Objem dluhů z podnikání prudce vzrostl, nedojde-li k personálnímu a materiálnímu posílení systému, hrozí kolaps,“ uvádí Michal Žižlavský, člen legislativní rady vlády, předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců a člen představenstva České advokátní komory.
Vytížení insolvenčních správců a soudců výrazně zvýšila už loňská novela zákona, jež zmírnila podmínky oddlužení a zdvojnásobila tím počty insolvencí. „Justice se ale nijak neposílila. Soudci a správci to ještě nějak zvládli, další znásobení práce by už ale bylo nad jejich síly,“ varuje Žižlavský.
Počet vyhlášených osobních bankrotů 1493 byl v září nejvyšší od března, kdy v Česku vypukla krize, vyplývá z dat společnosti Czech Credit Bureau.
Lze předpokládat, že krize zvýší poptávku i po službách krizových manažerů. Těch v Česku působí až 130, většina má profilované zaměření, obvykle se věnují jediné firmě v jeden okamžik a ozdravný proces může zabrat i několik let, což v důsledku omezuje jejich dostupnost a celkovou kapacitu.
„Obáváme se, aby se nezahltil systém pomoci firmám. Prodlužovalo se splátkové moratorium a další nástroje, které udržely při životě i firmy, které měly dávno začít restrukturalizaci. Firmy oddalují řešení problémů, což nasvědčuje tomu, že bude systém přehlcen,“ varoval v nedávném rozhovoru pro deník E15 krizový manažer a místopředseda asociace interim managementu Petr Karásek.
Od začátku krize poptávka po krizových manažerech klesla – asociace si to vykládá tím, že podniky šetří a odkládají poptávku. Pokud se v příštích měsících o to víc zvýší, řada topících se firem vyslyšena nebude.
Koronakrize narušila i služby poradenských společností, kterých je u České národní banky registrován zhruba tisíc. Zaměstnávají kolem 35 tisíc poradců, uvádí výkonný ředitel asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Marek Černoch.
„Lockdown znemožnil na několik měsíců dělat zkoušky pojišťovacím zprostředkovatelům. Prvního prosince končí přechodné období, a pokud by nebyla prodloužena lhůta na zkoušky, mohlo by dojít k zahlcení systému,“ tvrdí Černoch.
Zkouška podle něho chybí dvaceti tisícům pracovníků, bez které nemohou uzavírat nové pojistné smlouvy ani měnit ty stávající podle požadavků klientů. Asociace proto usiluje o odklad termínu zkoušek o půl roku, návrh musí projednat sněmovna i Senát.
Naopak banky se náporu klientů neobávají. V Česku včetně zahraničních poboček působí 49 těchto finančních domů. Zaměstnávají na čtyřicet tisíc pracovníků, kteří obsluhují drtivou většinu obyvatel – bez bankovního spojení řeší své finance jen zlomek osob v Česku.
„Je obchodním zájmem bank umět řešit jakékoli situace na trhu. Ať už třeba dojde k velkému nárůstu poptávky, jako tomu bylo a je v případě hypotečních úvěrů, nebo poptávky po digitálních službách,“ říká Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.
„Stejně tak musejí zvládat i opačnou situaci, kdy ekonomika prochází cyklickým poklesem a je třeba řešit dopady poklesu na některé klienty. Krizový pokles konce předchozí dekády a začátku dekády stávající dokázal, že banky jsou i na takovou situaci dobře připraveny,“ dodává Hanzlík.
Copyright © 2024 ŽIŽLAVSKÝ
