Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zastaví, exekutoři budou omezeni při zabavování movitých věcí a věřitelé si i nadále mohou vybrat toho, kdo jim dluhy vymůže. S výslednou podobou změn, jak je schválila Sněmovna, ale nejsou některé opoziční i koaliční poslanecké kluby spokojeny. Rovněž ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se nechala slyšet, že není z výsledku nadšená. „Senátoři budou mít těžkou práci,“ konstatovala.
Ve hře bylo například zavedení takzvané místní příslušnosti exekutorů. To by znamenalo, že věřitelé si již nebudou exekutora svobodně volit, ale byl by jim přidělen. Jedna z úprav předpokládala úplnou teritorialitu podle krajů, další dva částečnou místní příslušnost u vybraných dluhů.
To, že poslanci návrh odmítli, vítají především věřitelé a Česká advokátní komora. „Již delší dobu sílí snahy měnit zásadním způsobem postavení soudních exekutorů. Neuvážené zásahy do systému, který funguje, nepovažuje Česká advokátní komora za vhodné. Současný koncept je založený na tom, že exekutoři působí jako podnikatelé. Znamená to, že svou činnost financují z příjmů, které dosahují volnou soutěží na celostátním trhu. Podnikatelská motivace ziskem byla z historických důvodů zvolena záměrně, s cílem zvýšit efektivitu výkonu soudních rozhodnutí. Když se ohlédneme zpět do minulosti, tak to byla reakce na neudržitelný stav, který u nás panoval před vznikem profese soudních exekutorů. Soudní výkon rozhodnutí tehdy nefungoval a dluhy se vymáhaly silou. Právě to bylo důvodem vzniku nové justiční profese, a bylo by chybou vracet se zpět,“ uvedl člen představenstva a předseda insolvenční sekce České advokátní komory Michal Žižlavský s tím, že zavedení teritoriality by odstranilo ekonomický motor, který dnes exekuce pohání.
„Pro věřitele je nepochybně dobrou zprávou, že zákonodárci nakonec nepodpořili žádnou z variant exekutorské teritoriality, která by zásadně zkomplikovala a snížila vymahatelnost práva,“ reagoval Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů. Velký problém ovšem vidí v nové povinnosti zaplatit při zahájení exekučního řízení exekutorovi zálohu na její náklady. Její předpokládaná výše je 2 750 korun bez DPH. „V praxi to bude znamenat, že se minimálně dluhy do 5 000 přestanou vymáhat. Celkově jde přitom asi o čtvrtinu všech exekucí, typicky o nedoplatky povinného ručení, pojistného, neuhrazené poplatky za energie či telekomunikační služby,“ vypočítává Staněk. To podle něj povede k tomu, že si věřitelé budou ztráty kompenzovat zvýšením ceny služeb pro ostatní platící zákazníky.
Sněmovna posvětila rovněž omezení mobiliárních exekucí. U seniorů nebo lidí s dluhy z dětství nebudou moci exekutoři zabavit a prodat movitý majetek vůbec. Výjimkou jsou situace, kdy například seniorův majetek převyšuje obvyklé poměry, důchodce vlastní vůz nebo dluží na výživném či musí splácet náhradu škody za ublížení na zdraví či z trestné činnosti.
Ostatní dlužníci budou moci mobiliární exekuci zabránit tím, že by nad rámec zákonných srážek dobrovolně hradili alespoň 1 500 korun měsíčně. A tato možnost se věřitelům nelíbí. „S ohledem na opakované zvyšování nezabavitelných částek, omezení dražeb nemovitostí a další nedávné úpravy jsou mobiliární exekuce mnohdy jedinou šancí, jak se věřitel může dobrat svých peněz. Schválené omezení by navíc v praxi znamenalo výrazné prodloužení výkonu exekuce, což není žádoucí ani pro věřitele, ani pro dlužníky,“ doplnil Staněk.
Exekutorská komora dlouhodobě zastává názor, že nejlepším řešením by bylo vytvoření zbrusu nového moderního exekučního řádu. A doufá, že předloha neprojde ve stejném znění i Senátem. „Novela řeší pouze malou část problémových oblastí. Hlavním nesplněným cílem je řešení vícečetných exekucí. Na cestě legislativním procesem se v podobě poslaneckých návrhů na novelu nabalilo velké množství často i navzájem si odporujících regulací, které ve svém důsledku ničemu nepomůžou, byť vypadají na první pohled líbivě,“ říká prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Exekutoři kritizují mimo jiné změny u mobiliárních exekucí, které podle nich přinesou zásadní snížení vymahatelnosti práva, navýšení nákladů, a navíc nahrají obstrukčnímu jednání nepoctivých dlužníků. Výhrady mají rovněž k takzvanému veřejnoprávními milostivému létu. A nelíbí se jim ani to, že by měli nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení.
Poslanci schválili také řešení dlouholetých bezvýsledných exekucí. Zavádí se šestiletá lhůta, po jejímž uplynutí by exekutor musel bezvýslednou exekuci ukončit. Věřitel by postup mohl odvrátit další zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle 12 let. Vláda původně navrhovala základní tříletou lhůtu a maximální délku exekuce 9 let.
Dlužníkům, kteří mají pohledávky vůči státu a dalším veřejným institucím, by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. A poslanci rovněž kývli na to, aby se zastavovaly dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1 500 korun. Věřitelé získají část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům stát zaplatí část výdajů spojených s vymáháním peněz.
„Schválené úpravy považuji za dostatečné. Čeká nás nejisté období jak pro dlužníky, tak věřitele. Každý hlubší zásah do systému exekučního vymáhání by mohl způsobit neočekávané a nepředvídatelné změny. Ukončování bezvýsledných exekucí po 6 letech s možností obnovení po záloze působí vyváženě, i když i dnes bylo možné žádat o zastavení z důvodu nemajetnosti. Omezení postihování movitých věcí u handicapovaných osob v exekuci vítám, u seniorů by se mohla vztahovat jen na dluhy vzniklé v důchodovém věku a u dětí bych tuto výhodu omezil jen na dluhy, které nevznikly úmyslným jednáním, kterým způsobily škodu,“ uvedl David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Naopak velkou nespokojenost s některými body neskrýval Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. „Přestože poslanci schválili některé pozitivní změny, promarnili příležitost na ukončení lukrativního byznysu s exekucemi, který tak může zatím nerušeně pokračovat dál,“ reagoval na neschválení teritoriality. Nepodařilo se podle něj ani efektivně vyřešit historickou zátěž v podobě milionů nevymahatelných exekucí. Omezení zabavování movitých věcí naopak vítá. „Díky takzvanému polidštění mobiliárních exekucí už nebude možné vytvářet psychologický nátlak na dlužníka při zabavování majetku a nastaví se systém pravidelných regulovaných měsíčních splátek,“ napsal v tiskové zprávě.
Copyright © 2024 ŽIŽLAVSKÝ
Cookie | Délka | Popis |
---|---|---|
cookielawinfo-checkbox-analytics | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". |
cookielawinfo-checkbox-functional | 11 months | The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". |
cookielawinfo-checkbox-necessary | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". |
cookielawinfo-checkbox-others | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. |
cookielawinfo-checkbox-performance | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". |
viewed_cookie_policy | 11 months | The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. |