Krach investiční skupiny Aktuální matematika již prakticky rozprášila vyhlídky věřitelů na jakýkoliv uspokojivý výnos z rekordního krachu investiční skupiny Arca Investments. Případ se vleče už pět let a řeší ho české a slovenské soudy. V Arce investorům uvázlo zhruba 19 miliard korun. Současný reorganizační plán brněnského fondu IFIS jim zatím slibuje získat zpět těsně nad deset procent hodnoty pohledávek, ale i o jeho realističnosti mnozí pochybují. I proto někteří věřitelé upínají své poslední naděje jinam. Do případu se vrací téma „černé banky“. Tuto právní konstrukci, která z mnohamiliardového rekordního krachu částečně viní i zanedbaný dohled ČNB, případně Národní banky Slovenska (NBS), oživují někteří významní věřitelé a jejich právní zástupci. Skupina totiž působila zejména v Česku a na Slovensku. Vyhlídky na úspěch jsou ale podle jiných expertů sporné. „Není mi zřejmé, jak je možné, že tato společnost mohla objemem přijatých vkladů přes 15 miliard vyrůst do této velikosti odpovídající malé bance, aniž by měla jakoukoliv licenci či povolení od centrální banky. V průběhu insolvenčního řízení vyšlo najevo, že Arca Investments podnikala takovým způsobem, že ji lze označit jako tzv. černou banku,“ myslí si podnikatel Vladimír Opatřil, dovozce zemědělské techniky, který do skupiny Arca investoval vyšší miliony korun. „Do určité míry jsem uvěřil serióznosti společnosti i kvůli tomu, že tehdejší vlastník Pavol Krúpa se stal držitelem státního vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana,“ vrací se k začátku své investiční anabáze Opatřil. Ten aktuálně hledá podporu u dalších věřitelů a se svými advokáty připravuje právní kroky zejména směrem k NBS, neboť formální sídlo i daňový domicil skupiny Arca Investments se nachází na Slovensku.
Věřitelé cílí hlavně na Slovensko
„Je zarážející, že ve chvíli, kdy začalo být zřejmé, že má společnost Arca Investments velké finanční problémy, tak nekonala NBS ani vláda SR. Myslím si, že pokud by vláda tehdejšího premiéra Igora Matoviče a NBS dosadily do společnosti nuceného správce nebo likvidátora, tak se mohlo minimálně zamezit postupnému projídání majetkové podstaty,“ říká Opatřil. S právní konstrukcí už na začátku celého případu operoval také právník Jan Langmeier, který v českém řízení zastupuje zhruba 70 věřitelů. Jeho snaha ale nakonec vyšla naprázdno. Přesto dál trvá na tom, že obří krach se měl řešit jinak a pod dohledem ČNB. „Koncept černé banky je na úrovni práva EU aktuální oblastí, která velmi nabývá na významu. Jedná se v zásadě o to, že se na trhu pohybují subjekty, které parazitují bez licence na výhradním podnikání bank, což je oprávnění přijímat vklady od veřejnosti a poskytovat úvěry,“ uvádí Langmeier. S myšlenkou, že by společnost Arca Investments mohla být černou bankou, přišel na začátku roku 2021 Langmeierův spolupracovník Radek Vojtek, někdejší šéf právního odboru ČNB. Společně se tehdy snažili přesvědčit soud, že by se v případu Arca Investments mělo postupovat podle speciálních pravidel, která upravuje insolvenční zákon pro finanční instituce. „Centrální banka může sdělit insolvenčnímu soudu, že hodlá situaci v postižené finanční instituci řešit podle speciálních předpisů, které upravují řešení krizí finančních institucí. V takovém případě by se neřešilo primárně insolvenční řízení, ale vše by probíhalo pod taktovkou centrální banky, včetně případného převzetí správy takové instituce,“ dodává Langmeier. Ačkoliv tehdy soudy na Langmeierovu argumentaci neslyšely, podle právníka během řízení vyšla najevo řada detailů, které jeho hypotézu posílily. Povzbuzením pro výklad skupiny jako černé banky je pak podle něj i fakt, že podobnou argumentaci použil také insolvenční správce Lee Louda v rámci jednoho z mnoha incidenčních sporů, které v případu rozjel. „Je obecně známým faktem, že Arca Investments přijímala peněžní prostředky proti vydání cenných papírů s různou dobou splatnosti. Uvedenou otázku jsme zkoumali v mezích insolvenčního práva a námi vedených žalob. V tomto kontextu skutečně máme za to, že její činností docházelo k přijímání vkladů od veřejnosti ve smyslu bankovní regulace, ačkoli k tomuto ani neměla příslušné oprávnění,“ říká k tomu Lee Louda.
Zároveň ale nechce spekulovat, jaké to může mít následky mimo insolvenční řízení a zda to může otevírat cestu k případným žalobám o náhradu škody směrem k regulátorům trhu. Pochybnosti má i další známý insolvenční advokát Michal Žižlavský, který v Arce také zastupuje významný věřitelský kmen. „Případ insolvence Arca Investments je jednou z největších finančních kauz v naší historii. Ukazuje rizika neregulovaného finančního trhu a potřebu lepší ochrany investorů. Když se prokáže, že Arca vědomě podváděla investory, snad bychom mohli z určitého úhlu pohledu hovořit o černé bance. Je to ovšem výraz, který nemá jasnou definici,“ míní Žižlavský. Podle oslovených odborníků jde o značně komplikovanou právní konstrukci, která navíc není v praxi odzkoušená. Žaloby proti ČNB o náhrady škody nejsou běžné. Svého času se o nich v kuloárech spekulovalo v případě krachu Sberbank. Zde ale naopak věřitelé chtěli ČNB napadnout za její aktivistický přístup, kdy bance s ruskými kořeny odebrala licenci a následně ji poslala do insolvence.
Samotný průběh krachu banky ale nakonec vášně uklidnil. Její aktiva převzala za horentní sumu 41 miliard korun Česká spořitelna, a uspokojení věřitelů se tak přiblížilo stu procent.
Zástupci centrálních bank považují současné výkřiky věřitelů skupiny Arca za neopodstatněné a odkazují přitom na domácí legislativu. Zároveň upozorňují, že ze strany věřitelů nemají v ruce žádnou konkrétní argumentaci. „Pojem banka je v právním řádu České republiky vymezen v souladu s právem EU v zákoně o bankách. Bankou se rozumí akciová společnost se sídlem v ČR, která přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry a která k výkonu těchto činností disponuje bankovní licencí udělenou ČNB,“ uvádí Jaroslav Krejčí z tiskového oddělení centrální banky. „Naproti tomu pojem černá banka je pojmem slangovým, který česká právní úprava nezná a nijak s ním nepracuje. Je proto zásadně vyloučeno, aby na subjekt laickou veřejností nazývaný černou bankou bylo nahlíženo jako na banku v tom smyslu, jak ji chápou právní předpisy ČR, zejména aby tento subjekt byl považován za nositele stejných práv a povinností jako banky,“ dodává Krejčí. Myšlenky na právní spory s centrálními bankami přicházejí po lednové schůzi věřitelů skupiny, kteří schválili reorganizační plán brněnského fondu IFIS advokáta Marka Indry a právního týmu z kanceláře Baker & McKenzie. Ten počítá s tím, že výnos nezajištěných věřitelů v reorganizaci české části bude 10,4 procenta. Hodnota majetku dle ocenění v reorganizaci je podle autorů plánu 2,86 miliardy korun, výše přihlášených pohledávek je proti tomu 19,5 miliardy. To znamená, že v případu nenávratně zmizelo zhruba šestnáct a půl miliardy korun. Tyto počty nezahrnují potenciální výnos ze slovenské části skupiny, kde probíhá soudem schválená restrukturalizace. Hodnota majetku Arca Investments dle ocenění v reorganizaci je podle autorů plánu 2,86 miliardy, výše přihlášených pohledávek je proti tomu 19,5 miliardy.
Zdroj: Hospodářské noviny, 31. 1. 2025
Copyright © 2025 ŽIŽLAVSKÝ
