O tom, jestli se dlužníkův dům prodá nebo ne, mohou rozhodovat
i regionální odlišnosti. Hranice přiměřeného obydlí je v Praze jiná než
třeba v Ústí nad Labem.
Lidé, kteří požádají o osobní bankrot, už vědí, jestli přijdou o bydlení, nebo ne. Zda jim střecha nad hlavou zůstane, určuje nové nařízení o ochraně přiměřeného obydlí schválené minulý týden vládou. Navazuje na novelu insolvenčního zákona, účinnou od června, dlužníci podle ní musí insolvenčnímu správci vydat majetek včetně obydlí k prodeji. Nové nařízení říká, v jakých případech tuto povinnost nemají. Vládní normou, na kterou čekali i samotní správci, se musí lidé řídit už od začátku srpna.
Doteď byly možné tři způsoby, jak se dluhů při bankrotu zbavit. Novela ale zrušila možnost samostatného splátkového kalendáře. Zůstaly tak dvě varianty − prodej veškerého majetku nebo kombinace prodeje s placením měsíčních splátek. Věřitelům má novela zaručit, že dostanou zpátky co nejvíce peněz, dlužníkům ponechat nutné zázemí − třeba ledničku či pračku. Omezená je i možnost prodat střechu nad hlavou tomu, kdo má sjednaný splátkový kalendář.
Pokud hodnota obydlí nepřesáhne stanovený limit, dlužníkovi bydlení zůstane. Předpis neřeší konkrétní částku, ale způsob, jak limit vypočíst. Přihlíží se k průměrné kupní ceně věci i k regionálním odlišnostem, jiný limit tak platí pro Prahu nebo malá města.
„Zjištěné lokální hodnoty se upravují podle celorepublikových průměrů. Bere se v úvahu i počet vyživovaných osob žijících společně s dlužníkem a růst cen bydlení v čase,“ vysvětluje Michal Žižlavský. „Určit přiměřenou hodnotu je těžké. Schválený výpočet limitu je ale logický,“ hodnotí nové pravidlo.
Před nařízením naopak varuje Oldřich Řeháček ze společnosti Administrace insolvencí City Tower. „Umožňuje zpeněžovat nikoliv jen vysloveně luxusní obydlí,“ říká.
Příklad toho, od jaké částky může být bydlení dlužníka už nepřiměřeným luxusem, popisuje Žižlavský. „Hodnota chráněného obydlí dlužníka, který bydlí v centru Prahy s jednou vyživovanou osobou, vychází na tři miliony korun. U dlužníka s bytem v Ústí nad Labem to vychází na 600 tisíc. Je patrný velký rozdíl v tom, co se považuje za přiměřené bydlení v jednotlivých regionech,“ vysvětluje.
Co nová pravidla znamenají pro dlužníky, kteří plní oddlužení kombinací prodeje a splátek? Jednoduše řečeno, obydlí, jež není chráněné, se prodá vždy, přestože má dlužník slušný plat a je schopen bez problémů hradit pravidelné splátky.
„Ochranu obydlí nemůžeme vidět jen optikou zájmu dlužníka. Musíme myslet také na věřitele. Není možné, aby dlužník bydlel v prvorepublikové vile na pražských Vinohradech a jeho věřitelé bankrotovali, protože jim splácí měsíčně tisíc korun. Věřitelé přicházejí v oddlužení o svůj majetek. Proto je spravedlivé, aby o něj přicházel i dlužník, nejde-li o zákonem stanovenou výjimku,“ říká Žižlavský.
Vládní předpis tedy nechrání dlužníky před ztrátou majetku absolutně. Především se nevztahuje na případy věřitelů, kteří mají svoji pohledávku zajištěnou. Typickým příkladem je dlužník, který dal svoji nemovitost jako zástavu bance, u níž má hypotéku. Pak chráněn není a banka může dát insolvenčnímu správci pokyn k prodeji bez ohledu na to, zda byt či dům spadá do stanoveného limitu. Dlužníkovo obydlí není chráněno ani tehdy, jestliže věřitelé dlužníka prosadili, že oddlužení proběhne jenom prodejem majetku. Oddlužení sice povoluje soud, o tom, jakým způsobem dlužník své dluhy zaplatí, rozhodují nezajištění věřitelé. A ti mohou odhlasovat, že to bude zpeněžením majetku, a ne jeho kombinací se splátkami.
V případě oddlužení formou prodeje majetku se dlužníkovi prodají všechny jeho movité věci i nemovitosti. A to ty, které vlastnil ještě před schválením oddlužení. Výtěžek se následně rozdělí mezi věřitele. Část jde také na odměnu insolvenčního správce.
Samotný prodej majetku může probíhat různými způsoby. Někteří správci provádějí zpeněžení sami, mohou si i najmout realitní kancelář. „Prodej vlastními silami není namístě tam, kde lze předpokládat, že využití služeb profesionálního zprostředkovatele se znalostí trhu povede k vyššímu výtěžku a ke snížení nákladů,“ myslí si Řeháček.
Další možností pak je provedení veřejné nebo exekutorské dražby. Podle Žižlavského je nejlepším řešením právě dražba prováděná profesionálem. „Probíhá často elektronicky, což znemožňuje pletichy,“ uvádí Žižlavský.
Obydlím chráněným před prodejem nemusí být jen rodinný dům nebo byt. Může jít i o hausbót, maringotku nebo karavan, pokud v nich dlužník skutečně bydlí.
Copyright © 2024 ŽIŽLAVSKÝ
