Zaměstnavatel může dát nově zaměstnanci výpověď také tehdy, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a zákoníku práce, a to režim dočasně práce neschopného v době, kdy mu zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. K porušení režimu dočasně práce neschopného dochází tehdy, když se zaměstnanec nezdržuje v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a nedodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Zda dochází k porušení režimu zjišťuje zaměstnavatel nebo smluvní „kontrolor“. Zaměstnavatel tento výpovědní důvod může uplatnit pouze do 1 měsíce (subjektivní prekluzivní lhůta) ode dne, kdy se o tomto porušení dozvěděl, a nejpozději do 1 roku (objektivní prekluzivní lhůta) ode dne, kdy tento důvod k ukončení pracovního poměru vznikl.
Výpověď z uvedeného důvodu nelze dát, jestliže porušení povinnosti nastalo před účinností novely. km