Média

Oddlužení zatím moc netáhne

Bez dluhů po pěti letech živoření? Nebo raději zůstat v exekuci? Zadlužení Češi jsou vůči osobním bankrotům obezřetnější, než se čekalo. Vlna nových návrhů může přijít na podzim.

Po dvou měsících, kdy mohou Češi požádat o oddlužení za značně výhodnějších podmínek než kdy dřív, možnosti využilo téměř sedm tisíc lidí. Počet žádostí o osobní bankrot už v červnu stoupl ve většině krajů na dvojnásobek. Podle odborníků na insolvence se však nenaplnilo očekávání, že bankrotářů úderem měsíce června přibude až několikanásobně.

Důvodů může být řada – dlužníci se již adaptovali na život s exekucemi a nechtějí být pod kontrolou insolvenčních správců, navíc v exekuci jim měsíčně zůstává víc peněz. Roli mohou hrát i letní prázdniny, kdy si lidé chtějí užívat a řešení starostí odkládají na září.

„Dluhové poradenství je obecně každý rok o prázdninách hlušší. Lidé chtějí alespoň v létě vytěsnit nepříjemné věci,“ potvrdil Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

V Česku je vedena exekuce na zhruba 800 tisíc lidí. Všichni dlužníci, kteří mají dva a více věřitelů, mohou přitom o oddlužení požádat. Ne každý takový dlužník chce ale podle Hábla z exekuce odejít. „Pro některé jsou dluhy součástí životního stylu, na nějž se plně adaptovali. Vyhovuje jim i určitá beztrestnost – když dostanou pokutu, nijak to neřeší a nezaplatí, protože mají už desítky jiných exekucí,“ vysvětlil.

Přísné jen na začátku

Ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dorazilo v červnu 244 žádostí o oddlužení. V červenci o osm víc. „Podle toho, jak se hovořilo o tom, komu všemu má novela pomoci, jsme čekali, že počet žádostí bude mnohem vyšší,“ řekl LN místopředseda soudu Zdeněk Strnad.

Příčiny vidí na několika místech. „Dlužníci musí na začátku řízení prokázat, že mají alespoň 2200 korun měsíčně, což je pro řadu z nich dost peněz. Paradoxem ale je, že tato bariéra v zásadě platí jen na začátku, pro samotný průběh oddlužení tak důležitá není,“ dodal Strnad. Upozornil na to, že tvrdé vstupní podmínky záhy opadají. Například důvodem pro zrušení oddlužení je situace, kdy dlužník nebude vlastním zaviněním schopen déle než tři měsíce platit běžné výživné a odměnu insolvenčnímu správci. „Když ale takovou situaci dlužník sám nezaviní, tak mu to projde,“ konstatoval Strnad.

Jedním z regionů, který pocítil největší nápor nových podání, je Ústí nad Labem. Loni v červenci k němu směřovalo 193 žádostí o povolení oddlužení, letos jich bylo 477. „Nečekal bych, že by počet žádostí měl růst rapidněji. První filtr je totiž ještě před branami soudu,“ uvedl Tomáš Zadražil, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Naráží na to, že návrh na povolení oddlužení si nemůže dlužník sepsat sám. Dokument může vyhotovit jen advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce či jiná akreditovaná osoba, například neziskové organizace. „Řada dluhových poraden má ale už nyní čekací lhůty dva až tři měsíce,“ upozornil Hábl.

Chyby v návrzích

Nová úprava oddlužení přinesla komplikace i těm, kdo návrhy sepisují. Dokumenty mají totiž splňovat jiné náležitosti, než tomu bylo doposud. „Zvýšil se počet odmítnutých návrhů. Jde ale o obvyklý stav při významnějších změnách právní úpravy,“ myslí si insolvenční správce Michal Žižlavský.

Jednu z nejvyšších hodnot chybovosti u návrhů na oddlužení hlásí Krajský soud v Praze. „Po aktuální novele došlo ke zdvojnásobení počtu odmítnutých návrhů oproti průměru v předchozím roce,“ uvedl místopředseda soudu Jiří Grygar.

Na špici tohoto žebříčku soudů je i ten jihočeský. Podle Strnada se ale situace už lepší. V červnu tam měli zhruba 18 procent návrhů, jež neprošly kvůli nesrozumitelnosti či neurčitosti. O měsíc později už počet vadných podání klesl na pět procent.

Kámen úrazu dle Strnada tkvěl zejména v tom, že v listině nebyl dostatečně osvědčen úpadek dlužníka. Ten je přitom prokázán, když má dlužník více věřitelů a peněžité závazky alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti. Právě přesný termín splatnosti v návrzích často chyběl.

Nápor soudy teprve čeká

Krajské soudy, pod něž agenda osobních bankrotů spadá, větší nápor očekávají na podzim. Schválení oddlužení má totiž několik fází a podání návrhu je jen začátek, který je pro soud méně administrativně náročný.

„Plnou zátěž pocítíme v září a říjnu, kdy začnou od insolvenčních správců přicházet provedené přezkumy a kdy se dostaneme do fáze schvalování oddlužení a budeme řešit případné námitky. Tehdy budeme muset přezkoumávat všechny listiny,“ predikoval Zadražil. Vytíženost bude pravděpodobně znamenat delší dobu vyřizování insolvenční agendy.

Na přetíženost personálu přitom zástupci justice upozorňují dlouhodobě. Kapacity ale posilovat nemohou, protože je nemají z čeho zaplatit. „K personálnímu posílení, které by odpovídalo dvojnásobnému počtu nových návrhů, není dostatek rozpočtových prostředků. Tabulkové platy administrativy soudů i přes jejich nedávné zvýšení nejsou zejména v Praze konkurenceschopné. To platí hlavně u zapisovatelek, které si jako pokladní v supermarketu vydělají daleko více,“ konstatoval Grygar.

V tom se shodl se Strnadem i Zadražilem, jež vedle toho trápí i to, že by nový personál neměli kvůli omezené kapacitě soudních budov stejně kam posadit.