Nejvyšší soud České republiky se ve věci sp.zn. 29 Cdo 3145/2011 ze dne 16.2.2012 usnesl, že je-li žalobní návrh (tzv. petit) neurčitý nebo nesrozumitelný, musí výzva k odstranění vad žaloby ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. obsahovat též vysvětlení, v čem podle soudu spočívá neurčitost nebo nesrozumitelnost žalobního návrhu (petitu).
Podle ustanovení § 43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).
V daném případě byly žalobci doručeny 2 výzvy na doplnění žaloby, z nichž ani jedna nebyla způsobilým podkladem pro následné odmítnutí žaloby.
Výzva z 6. listopadu 2002 (jež logicky směřovala jen k odstranění vad původní žaloby) obsahuje v tomto směru požadavek (ve výroku), podle kterého „žalobní nárok je třeba formulovat tak, aby byl určitý a srozumitelný, a to především co se týká konkretizace práv a věcí, jejichž ochrana je požadována“. V důvodech výzvy se po citaci ustanovení § 42 odst. 4, § 43 odst. 1 a § 79 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2001 a obecném vysvětlení, jak má vypadat vylíčení rozhodujících skutečností, již jen konstatuje, že žaloba nemá náležitosti, které v ní musí být uvedeny ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř., a proto soud žalobce vyzval, aby předmětné podání opravil nebo doplnil „výše uvedeným“ způsobem. Vysvětlení, proč je stávající žalobní návrh (tzv. petit) neurčitý nebo nesrozumitelný, vyžadované ustanovením § 43 odst. 1 o. s. ř ve výzvě obsaženo není.
Stejně tak výzva z 30. dubna 2003 je jen stručným (co do odůvodnění výzvy kratším) zopakováním výzvy ze 6. listopadu 2002, při stejné formulaci výroku co do požadavku, že „žalobní nárok je třeba formulovat tak, aby byl určitý a srozumitelný – především co se týká konkretizace práv a věcí, jejichž ochranu požaduje“ (žalobce), s připojením požadavku, že „současně uvede žalobní návrh a skutková tvrzení tak, aby mezi oběma náležitostmi byl soulad a logická návaznost“. Také (a především) tato výzva neobsahuje vysvětlení, proč je stávající žalobní návrh (tzv. petit) neurčitý nebo nesrozumitelný.
Na základě takto formulovaných výzev tudíž nebylo možné žalobu odmítnout pro neurčitost či nesrozumitelnost žalobního petitu.
Copyright © 2024 ŽIŽLAVSKÝ
