Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.9.2008 sp.zn. KSBR 40 INS 2487/2008, 2 VSOL 119/2008-A- 16
Potřeba složení zálohy na náklady insolvenčního řízení tak vyvstane zejména v situacích, kdy s ohledem na výši dlužníkových závazků, hodnotu jeho majetku a výši příjmů by v případě rozhodnutí o dlužníkově úpadku byl návrh na povolení oddlužení podle ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ zamítnut a dle ust. § 396 odst. 1 IZ bylo rozhodnuto o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Zcela jiná je však situace tehdy, pokud dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení a jeho majetkové a výdělečné poměry svědčí pro možnost přijetí způsobu oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, kdy se odměna a hotové výdaje správce rovněž hradí cestou pravidelných měsíčních splátek. Tomu by měla odpovídat i odlišná výše požadované zálohy, pokud insolvenční soud vůbec shledá potřebu k uložení povinnosti k jejímu zaplacení.
Znění publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit 1-2/2010, judikát č. 22:
Při stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení, zahájeného návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, insolvenční soud vždy přihlíží k tomu, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení a zda jeho majetkové a výdělkové poměry svědčí pro možnost přijetí způsobu oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, kdy se odměna a hotové výdaje správce rovněž hradí cestou pravidelných měsíčních splátek. Záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000,- Kč se v těchto případech jeví být zpravidla nepřiměřeně vysokou.